Na výletě v Bernu :: www.wildnis.cz

09.03.2014 20:59

Je nedělní ráno a já se probouzím do slunného dne s azurovou oblohou. Vycházím z hotelu městečka Grenchen a cestou na nádraží se ohlížím na Sluncem osvícený výhled obřích skal Grenchenbergu. Docházím na severním nádraží. Místním obchůdku se kupuji snídani v automatu pak jízdenku do Bernu. V místním kraji se jízdenky kupují už jen v automatech. A tak mi nezbývá, než na babku za sklem zapomenout, a naučit se přístroj ovládat. Naštěstí to není nic těžkého. Přijíždí rychlovlaková souprava a vyjíždím do města Biel, kde přesedám na vlak do Bernu.

Do Bernu přijíždím po 40 minutách jízdy. Vystupuju z vlaku a procházím prvními ulicemi. Vůbec nevím, ve které části města se nacházím a tak se po krátké procházce v okolních uličkách vracím do hlavní části vlakového nádraží, kde se snažím najít jakýkoliv plánek nebo mapu na vyfocení do telefonu nebo informační turistické centrum. Po chvíli slavím úspěch a vycházím z pobočky informačního centra s plánkem města.

Mířím rovno do centra na Waisenhasuplatz, kde míjím běžkyni ve sportovním outletu. Je zde kavárna, a tak jdu na kávu a na záchod. Když dopíjím, slyším českou mluvu. Když se ohlédnu, uvidím zmíněnou běžkyně ještě s paní a kočárkem. Jdu k nim, a ztratím s krajany, kteří ze žijí trochu řeči. Jdu pak na most Lorrain.

Od tama se brouzdám starou zástavbou města na ulici Marktgasse (foto vlevo). Tato ulice je nejrušnější a nejnavštěvovanější z celého města. Pokud znáte Telč, tak tady v Bernu jsou kilometrové domy s podloubím, kde jsou obchody, kavárny, restaurace a jiné služby. Bern byl tímto proslulý od jakživa, a to co znají ostatní evropské metropole od 19.století, měl Bern už v 16.století. Díky obchodu taky rychle kvetl. Na této ulici taky například bydlel světoznámý Cassanova nebo fyzik Albert Einstein.

Procházím pod obrovskou bránou Zeitglockenturm (foto vpravo), na kterém je orloj. Každou hodinu zde hrají hodiny divadélko. Po chvíli odbočuji vedlejší miniuličkou k obrovské katedrále Münster. Dělám fotky a jdu dovnitř. Vnitřek je úžasný. Vládne zde klid a interiér je bohatě zdobený, přitom nepřeplácaný jako v jiných kostelech. Zaplatím si vstup, a jdu se podívat do věže na vyhlídku. Pořádně se mi při tom zamotala hlava. Jedna z točivých schodů a taky z výšky . Zjišťuji, že vyhlídka není finální, že se dá jít ještě výše do špičky věže (foto níže vlevo). Jsem tam! Je to parádní a i přes strach, který jsem měl cestou sem, se mi nechce vůbec dolů a zůstávám tady dobrou půl hodinu.

Když jsem seběhl dolů, mířím přes zahrady pod katedrálo, starými ulicemi města. Všude je to moc hezký. Starověké domu s podloubím, sochy, dekorace na domech. Opravdu moc hezké město s Alpami v zádech. Scházím dolů ulicí k řece. Po cestě na mne vyštěkne pejsek, tak jej fotím. U řeky mne pro změnu překvapí Bernardýn, který nekompromisně natluše do kašny a vykoupe se. Je to skvělý. Pak přecházím přes menší most Untertor. Řeka Aare protékající městem, tvořila ochrannou součást opevnění. Město bylo vybudováno na v jejím meandru ve tvaru U na skále. Byly zde ve středověku 3 mosty. Nyní jich je více, ale ty staré jsou stejně krásné, do teď.

Z mostu jdu nahoru na druhou část města do Rosengarten. Krásný park s překrásnou vyhlídkou na celé historické město. Je slunné poledne. Lidé sedí, kde se dá, hrají hry, obědvají, mazlí se, nebo fotí. Je to skvělé vidět tolik hezkých věcí v rozkvetlém parku (foto vpravo).

Odcházím cestou dolů l vyššímu mostu Nydegg. Je rovněž starý, ale je vysoký opravdu dobrých 20-30 metrů. Vedle něho se nachází Bärenpark, což je obora s medvědy. Dnes jsou turistickou atrakcí. Napočítal jsem tři, ale jistě jich je tady více. Jdu k řece, dělám si nějaké fotky a mířím k obchůdku se suvenýry. Pak se vracím zpět do centra přes Marktgasse.

Mezitím, což jsem nevěděl, se ve městě rozjela zábava. Na různých rozích stojí skupinky orchestrů a hrají různé písně, různých žánrů (foto vlevo). Je to parádní a ne málo lidí se roztancovává. Mířím na Cassino platz, kde je další velikánský most, ale už modernějšího charakteru. Je úžasný sledovat lidi. Jsou veselý, posedávají na slunci kde se dá. Na hradbách, na zdech, lavičkách na zemi. Nutno dodat, že město je poměrně čisté.

Na Bundesplatzu tancuje omladina breakdance, na druhé části předvání anglicky mluvící kouzelník svoje husarské kousky, opodál si zase hraje jeden pár mezi lidmi s tyčkami na kterých jsou provázky. Namáčí to do vody s jarem a vytvářejí pomocí větru obrovské bubliny skutečně 2-3m dlouhé (foto níže vpravo). Je to tady opravdu kouzelné.

Z Bundesplatzu odcházím promenádou směrem na nádraží. Je už pozdní odpoledne a pomalu se stahuji z města, ale narovinu, je to tady moc hezké ne to, abych spěchal. Cestou se zastavuji na paní s cedulemi a košíky. Dávám ji tam nějaký drobák a ona se semnou pouští nečekaně do rozhovoru. Zjišťuji, že jde o vysoce studovanou paní ve svém věku, která opustila život společnosti, a žije alternativním způsobem. Působila na mne neuvěřitelně kladně a mluvila úplně nádherně, že jsem dokonce aji rozuměl a zapojoval se do debaty, která trvala docela dlouho. Předali jsme si poštovní kontakt a já šel dále na vlak.

Cestou jsem se prošel ještě nějakými parky, které opravdu žili pohodovým životem. Nádech jara tomu dodával ryze královskou barvu a ty Alpy v pozadí města.. Opravdu krása.

V 17 hodin nasedám do vlaku a mířím zpět přes město Biel do Grenchenu, kde si na nádraží ještě kupuji jídlo v místním krámku. Tímto končí můj výletní den po Švýcarských kantonech. Bylo to dnes opravdu hezké a už se brzy těším na další cestovní kousek. Zdraví Lukasz

Bern v pozadí Bernské Alpy

Lukasz Kulesza