Krátké zamyšlení nad Policejní razií na Čekobudějovicku
Je to jako v začarovaným kole. Tři strany se melou slepě na jedné lodi. Krysy z podpalubí okrádají jídlo veslařům, ti se chtějí bránit, a když to zkusí, tak je za to zmlátí otrokář bičem, který to občas schytá kopnutím do zadku.
Ale ti nahoře v kajutách, kteří to celé dirigují, ty jako by nikdo najednou neviděl. Koukají na to, smějí se tomu ze všeho nejvíc, a ještě si do všech občas bodnou nějakým nesmyslným nařízením nebo zákonem.
Je to celé loutkové divadlo, které hrajeme dobrovolně, protože máme všichni strach. Málo komu se už chce vyměnit pohodlnost a jistotu, za odvahu ozvat se, a vzít si to, co nám patří. Všichni máme právo na lepší život! Jen jsme na to za posledních 2000 let tak nějak zapoměli...
PČR při zásahu teď, jen v jednom krátkým okamžiku ukázala lidem, jak se k nám staví vláda. Já bych jim za to i poděkoval, protože to jiní lidí jinak ani neuvidí a nepochopí. Je to dobře organizovaný chaos. Otázka ale je, co s tím udělají lidi teď, když to vědí...
Lukasz