Stručné dějiny našeho uzemí až po Karla IV.

  • 400 př.n.l. - keltský kmen na našem území - BÓJE (Boiohaemum-Bohemia)
  • 1.-4.stol. n.l. - od severu pronikají germánské kmeny, které vytlačují zdejší usedlost (Kelty). MARKOMANI byli zřejmě v Čechách a KVÁDOVÉ na dnešním Slovensku
  • 5.-6.stol.n.l. -o d severovýchodu přicházejí slovanské kmeny, kteří vytlačují kmeny germánské
  • 623-624 n.l. - franský kupec SÁMO porazil Avary
  • 631 n.l. - bitva u WOGASTISBURGu, SÁMO zde porazil vojska Franské říše krále DAGOBERTa
  • 805. n.l. - král KAREL VELIKÝ se pokusil podmanit západní slovanské kmeny. Při obléhání hradu CANBURG (snad Hradsko u Kaniny na Mělnicku) skončilo tažení neúspěšně.
  • 833-836 n.l. - moravský kníže MOJMÍR se zmocnil Nitranského knížectví, a vyhnal knížete PRIBINU. Je to označováno za základ VELKÉ MORAVY
  • 863(4) n.l. - příchod KONSTANTINa (Cyril) a METOĎEJe na Moravu.. Vzniká první písmo HLAHOLICE, a jazyk STAROSLOVĚNŠTINA
  • 872 n.l. - vpád Franků na  Moravu skončil porážkou franských vojsk. Poté byl ve FORCHHEIMu (Bavorsko) uzavřen mír. SVATOPLUK slíbil odvod poplatků Východofranské říši, fakticky si však Velká Morava zachovala nezávislost
  • 882-884 n.l. - SVATOPLUK se svými vojsky obsadil ČECHY
  • 870-880 n.l. - VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE dosáhla svého největšího rozkvětu. Ovládala Moravu, západní Slovensko, Maďarsko, Rakousko, přechodně pak Čechy, srbské kmeny, Posálí a Povislý
  • 907 n.l. - ve velké bitvě u BREZALAUSPURCu (Bratislava) porazily Uhři , Východofranská vojska. Velká Morava byla v té době zřejmě již rozvrácena
  • 28.9.935 n.l. - kníže VÁCLAV  byl ve Staré Boleslavy zavražděn svým bratrem BOLESLAVem , který zřejmě nesouhlasil s tím , že se Václav podřídil německému králi. VÁCLAV byl záhy po své smrti prohlášen za svatého , stal se národním světcem a symbolem státní moci a patronem Ceské země
  • 955 n.l. - BOLESLAV I. společně s OTOU I. porazily Maďary v bitvě na LECHU
  • 28.9.995 n.l. - BOLESLAV II. dal vyvraždit příslušníky mocného rodu SLAVNÍKOVCÚ na jejich hradě Libice nad Cidlinou
  • 997 n.l. - Slavníkovec VOJTĚCH (biskup) byl zabit Prusy. Byl pohřben v polském Hnězdě a prohlášen za svatého
  • srpen 1040 -v bitvě u BRŮDKU na Šumavě porazil král BŘETISLAV I. vojska německého panovníka JINDŘICHA III. .V následujícím roce byl však přemožen a složil slib věrnosti, aby od něj přijal tzv.ČECHY V LÉNO
  • 1054 n.l. - BŘETISLAV I. vydal ustanovení o nástupnictví na trůn. Od té doby se českým knížetem stávall nejstarší Přemyslovec. Ostatním členům rodiny byli přidělovány ÚDĚLY, které zůstávali pod vládou Knížete. Třem ze svých synů udělil knížectví na Moravě (Brněnsko, Olomoucko, Znojemsko)  
  • 1085 n.l. - VRATISLAV II. získal jako první český kníže královský titul v odměnu za služby císaři tzv.KODEX VYŠEHRADSKÝ - korunovační rukopis
  • 1125 n.l. - zemřel KOSMAS autor první latinsky psané KRONIKY ČECHÚ
  • 1189 n.l. - kníže KONRÁD II. OTA vyhlásil nejstarší český zákoník tzv.KONRÁDOVA STATUTA. Znamenalo to zřízení dědičné držení půdy v rukou feudálů (šlechty)
  • 8.9.1198 - kníže PŘEMYSL I. OTAKAR získal dědičné královský titul
  • 26.9.1912 - římský král FRIDRICH II. vydal ZLATOU BULU SICILSKOU, v níž vymezil postavení českého krále a Čech vůči říši. Dále v ní potvrdil
  1. neděditelnost území Českého státu
  2. dědičnost královského titulu
  3. císař mohl udělovat ČECHY V LÉNO jen  v Cechách zvolenému panovníkovi. Český Král se stal jedním ze sedmi kurfiřtů oprávněných volit Římského Císaře
  • 8.6.1216 - PŘEMYSL OTAKAR I. zavedl zásadu PRIMOGENITURY (prvorozenectví) . Panovníkem byl králův prvorozený syn
  • 1253 n.l. - PŘEMYSL OTAKAR II. nastoupil na Český trůn
  • 1254-1255  - PŘEMYSL OTAKAR II. se zúčastnil Křížové výpravy proti pohanským Prusům. Položil základy hradu KRÁLOVCI (Kaliningrad)
  • 12.7.1260 - PŘEMYSL OTAKAR II. porazil v bitvě u KRESSENBRUNNU vojsko uherského krále BÉLY IV. Získal tak Štírsko
  • 29.9.1273 - RUDOLF HABSBURSKÝ byl zvolen bez účasti PŘEMYSLA II. římským králem. PŘEMYSL II. jenž sám usiloval o římskou korunu volbu neuznal, a odmítl vydat rakouské Země. V roce 1275 dal Rudolf  Přemysla II. do ŘÍŠSKÉ KLATBY a vyzval jeho poddané, aby mu vypověděli poslušnost
  • 1276 - RUDOLF HABSBURSKÝ vpadl s vojskem do RAKOUS. Rakouská a Štýrská šlechta se přidala na jeho stranu. PŘEMYSL II. byl poté díky odboji české šlechy donucen uzavřít mír a vzdát se rakouských zemí a Chebska. Po potlačení odboje, zaháji válku s Rudolfem Habsburským.
  • 26.8.1278 - PŘEMYSL OTAKAR II. byl v bitvě na MORAVSKÉM POLI (Dolní Rakousy) poražen RUDOLFEM HABSBURSKÝM. Český král zde umírá.
  • jaro 1282 - hladomor v Čechách. Největší ze všech o nichž se zmiňují dochované zprávy
  • 1283 - na český trůn nastoupil VÁCLAV II.
  • srpen 1300 - VÁCLAV II. korunován na krále POLSKÉho
  • 27.8.1301 - po vymření Arpádovců byl VÁCLAV III. korunován na krále UHERSKÉho
  • 4.8.1306 - král VÁCLAV III. zavražděn v OLOMOUCI. PŘEMYSLOVCI  vymřeli po meči. Na český trůn nastoupil po sňatku s ELIŠKOU REJČKOU (vdova po Václavovi II.) RUDOLF HABSBURSKÝ a po jeho smrti JINDŘICH KORUTÁNSKÝ manžel starší dcery Václava II. ANNY
  • 1310 - po sňatku s ELIŠKOU PŘEMYSLOVNOU mladší dcerou Václava II., nastoupil na český trůn JAN LUCEMBURSKÝ
  • 1314- dokončena DALIMILOVA KRONIKA. Pprvní česky psaná kronika
  • 23.4.1318 - v DOMAŽLICÍCH byl uzavřen mír mezi českou šlechtou a JANem LUCEMBURSKÝm a JINDŘICH z Lipé byl  jmenován zemským hejtmane
  • 1322 - k Čechám bylo definitivě připojeno Chebsko
  • listopad 1333 - KAREL IV. (syn Jana Lucemburského) přišel do Čech. V lednu 1334 mu byl udělen titul Markraběte moravského
  • 11.71346 - KAREL IV. byl zvolen ŘÍMSKÝM KRÁLEM
  • 16.8.1346 - v bitvě u KRESČAKu v severní Francii padl JAN LUCEMBURSKÝ
  • 8.2.1348 - KAREL IV. vydal základní listinu NOVÉHO MĚSTA pražského. Po uskutečnění tohoto velkorysého projektu se stala Praha největším městem Evropským té doby
  • 7.4.1348 - KAREL IV. vydal základní listinu pražské UNIVERSITY, první ve střední Evropě
  • 5.4.1355 - KAREL IV. jako první český král získal CÍSAŘSKOU korunu. Byl prvním středověkým císařem, který uměl číst a psát, ale byl i autorem vlastního latinsky psaného životopisu VITA CAROLI a legendy O SV. VÁCLAVOVI
  • 1356 - na říšském sněmu v MÉTÁCH dal Karel IV.schválit ZLATOU BULU , která jak říšský říšský zákon potvrzovala nezávislost českého státu
  • 27.3.1357 - slavnostní otevření hradu KARLŠTEJN (MATYÁŠ z Arrasu), kde se nacházela soukromá císařova residence, schránka korunovačních klenotů, místo korunního archívu, Karlových sbírek i ostatků svatých
  •